pátek 8. prosince 2017

MOBY DICK: Extrémně nezodpovědné rozhodnutí


Naši odborníci, náboženské války, euromuslimské bratrstvo a jiné brány pekla

pondělí 4. prosince 2017

Novinky staré Zdi


(Užít si Izrael)

Rozhlédli jsme se s Janinkou z vyhlídky nad Západní zdí a teď k ní sestupujeme. Vzal jsem to na sever uličkou, která má mnoho arabských a anglických a hebrejských jmen, pro tento účel vybírám to, které je uvedeno na mapě v bedekru nakladatelství Ikar "Jeruzalém a svatá země": Misgav La-Dakh. Přivedla nás na západovýchodní staroměstskou magistrálu, která se nahoře u Citadely nazývá (např.) Davidovou ulicí, odděluje Křesťanskou a Arménskou čtvrť, ale tady je to už Řetězová ulice (Chain St.), která vede přímo na Chrámovou bránu do Řetězové brány. A odděluje severní Muslimskou čtvrť od jižní Čtvrti židovské. Tedy na mapě. V reálu už jdeme asi padesát metrů nefalšovaným arabským súkem.

úterý 28. listopadu 2017

Zdmi starého Jeruzaléma


(Užít si Izrael)

Arménskou čtvrtí ke Svatým Jakubům

Stojí u nás ve Stodůlkách novogotický kostelík sv. Jakuba Staršího ("Většího"), postavený na místě románského kostelíka. Když jsme se s mou milou ženou Ivanou vraceli z Izraele poprvé, viděl jsem ho z okének letadla. Tehdy jsem si zapsal: "Snažím se zahlédnout naše sídliště, ale věnce světel nekopírují bloky domů, nic nepoznávám. Najednou přece jen zahlédnu něco známého: osvětlenou bílou věž stodůleckého kostelíka sv. Jakuba Staršího. A náhle cítím, že mezi světly Tel Avivu a Prahy je natažena tenká, ale pevná linka. Není to jen trasa mezikontinentálního letu. Jde o neviditelný, avšak trvalý kanál, citlivý nerv."

pátek 24. listopadu 2017

MOBY DICK: Demokratičtí zvolbysynové



(Miliardáři, neonacisté, komunisté, ruské právní zájmy, jemné nuance a marná urputnost policie)

úterý 21. listopadu 2017

Jémine, Moše!


(Užít si Jeruzalém)

Hroby Herodesovců

Jdeme od eklektické krásy Ymcy směrem k městským hradbám starého Jeruzaléma. V rohu mezi jižním obytným křídlem hotelu Three Arches a přilehlou synagogální stavbou, jež je součástí objektu, procházíme kolem velice hlasitého dětského hřiště. Přecházíme ulici Krále Davida a kolem jižní fasády hotelu Krále Davida pokračujeme uličkou, jež nás dovede k jinému králi. A to ke králi Herodesovi a jeho rodině. Vlastně k hrobkám této famílije, kde avšak samotný král Herodes pochován není. Ten se od svých příbuzných distancoval, jako obvykle, a byl pochován v sopkovitém hradu Herodion , který byl dle jeho vůle přeměněn v  soukromou hrobku, kde ho neobtěžovala žádná proradná mišpacha.

pátek 17. listopadu 2017

MOBY DICK: Adekvátní odpověď


Nejde o nedůvěru vlastním tajným službám, vzpouru, únos, sledování, nabídku emigrace, převrat a Mezinárodní den studentstva

úterý 14. listopadu 2017

Ekumenické art deco


(Užít si Jeruzalém)

Večer na Jaffa Road

Na užití Jeruzaléma máme vlastně víc než čtyři dny. Třeba hned dnes večer si ho můžeme užívat. Vlastně musíme, když se chceme najíst. A najíst se chceme, dnes jsme pořádně neobědvali. Takže se po příjezdu z Ejn Kerem nejdříve ve svém hostýlku upravíme. Trvá nám to hodinu, zdržuju hlavně já, když se chci zbavit nevítaného suvenýru z Rudého moře, totiž ulomeného ostnu v koleni. Nějaký mořský ježek se mi pomstil za to, že jsem se o něj opřel či otřel. Nerad. Naštěstí má s sebou Janinka pinzetu. Je poněkud lepší než moje, ocelová, značka Solingen. Stávala za sociku tři stovky, a moje milá paní doktorka si ji pořídila za studia při chirurgické praxi. Jo, to se hodí, mít na cestách s sebou doktora!

pátek 10. listopadu 2017

MOBY DICK: Krásné větičky


Tvůrčí způsob, vypouštění balonků, strach chvostoskoků a hlasité mlčení

Prezident Mlhoš Zeman ve čtvrtek 2.11. na TV Barrandov citoval "takovou krásnou" větu, která je v Ústavě ČR a týká se "jisté konkrétní situace, kdy by neprošel ani třetí pokus" o vyslovení důvěry vládě a zní:

"Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí."

Dále se pochválil: "Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem."

A postrašil: "Vláda bez důvěry může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín. Václav Klaus nechal Topolánkův kabinet také vládnout několik měsíců, než získal důvěru. Nechci strašit, věřím, že vše proběhne za daleko kratší období."

úterý 7. listopadu 2017

Jeskyňářské navštěvování


(Užít si Ejn Kerem)

Máme za sebou dneska už dvě jeskyně, chystáme se navštívit třetí. No, jeskyni. Skutečnou jeskyní byla krápníková jeskyně Sorek, zasvěcená vojákovi jménem Avšalom. Ta druhá, zasvěcená Janu Křtiteli, se schovává v Ejn Kerem uvnitř františkánského kostela, a je to spíše jeskyňka než jeskyně. Starý Ejn Kerem je poměrně malá obec, avšak docela zasvatyňovaná obec. A zajeskyňovaná. Máme v úmyslu navštívit další místní františkánský kostel Navštívení Panny Marie, jak jsem psal minule. Tedy místo, kde těhotná Panna Marie navštívila svou těhotnou tetu Alžbětu. A poněkud nemluvného strýčka Zachariáše. (To měl z toho, že rovnou neuvěřil zjevení archanděla Gabriela, jenž mu oznámil narození syna. Zachariášovo oněmění bylo vyžádaným znamením a trvalo až do Jeníčkovy obřízky. Jako kněz byl celou tu dobu docela diskvalifikován.) Abychom se ke svému dnešnímu konečnému cíli dostali co nejblíže, vracíme se 200 metrů na sever zpátky k autu a popojíždíme půl kilometru na jih. Řídí Janinka, abych mohl navigovat podle jejího chytrouše, ale nakonec musím navigovat podle okolí. Samozřejmě, že původní mnou naplánovaná přímá cesta uličkou, která vede k onomu kostelu je neprůjezdná, a tak se na ní musíme vypohybovat kolem kruhového autobusového parkoviště, které připomíná konečnou zastávku u trojské ZOO. Stejně jako tam, je i zde narváno.

úterý 31. října 2017

Malebný Ejn Kerem


(Užít si Izrael)

Máme za sebou prohlídku krápníkové Avšalomovy jeskyně a před sebou návrat do Jeruzaléma. Tentokrát pojedeme kratší, avšak mnohem klikatější cestou, než jsme přijeli. A cestou se zastavíme v "malebné vesnici" (výraz z bedekru) Ejn Kerem, což značí "vinohradnický pramen". Malebná vesnice je dnes předměstím Jeruzaléma, kam vás pohodlně dopraví městské autobusy. Třeba i do jeruzalémské nemocnice Hadasa. My do ní míříme autem z druhé strany.

pátek 27. října 2017

MOBY DICK: A je vymalováno


Vůle lidu, ctění vítěze, smysluplná demokracie a další vulgarity



I. Drobné poznámky k průběhu voleb:

1. Prezident Mlhoš Zeman se dopustil nepovolené agitace ve volební místnosti, když všem reportérům nezodpovědně odpověděl na nevyslovený dotaz: "Volil jsem Čecha."

úterý 24. října 2017

Sorek podzemní

(Užít si Izrael)

Náš hostel na Jaffské třídě slibuje "kontinentální snídani", což sice po našich loňských zkušenostech v Tiberias zní zlověstně, naštěstí podle fotek návětěvníků na booking.com jsme zjistili, že to vůbec nebude tak drsné. Když ráno vystoupáme do střešní kuchyňky, nalezneme tam obslužnou asi dvacetiletou dívku v dredech, která přičinlivě krájí salát  z různých chutných zelenin. U boku se jí přitom klátí kabelčička. Snad vhodný módní doplněk, ale při krájení zeleninového salátu jí zbytečně leze do dráhy nože. Spisovatelská fantazie díky té kabelčičce vidí, že jde o americkou brigádnici, která už je připravena vyrazit do víru dopoledního Jeruzaléma, jen co se jí podaří splnit si každodenní ranní úkol. Stejná fantazie spekuluje, že právě pobyt v srdci Izraele bylo právě to, co ji zlákalo k této práci, náročnější než čekala. Spíše než (předpokládaný) bídný plat – a bez dýšek! (Fantazie je podpořena realitou zjevně stabilního inzerátu, že hostel hledá další brigádníky.) Ale dívčina se činí, hromady salátu narůstají. K dispozici je chumus i další pomazánky, prostě spíše izraelská, nežli "kontinentální" snídaně. K plusům musím přidat i to, že k dispozici je i nová varná konvice, která nevyhazuje pojistky. To bychom si totiž nemohli topinkovat topinky! K hotelové snídani snad budu mít příležitost se ještě vrátit, však jich zde budeme mít celkem šest. Zde jenom zopakuji, že snídaně v ceně má tu přednost, že nutí turistu vstát v nějaký rozumně ranní čas. Zde se dokonce inzeruje snídaně už od sedmi hodin!

pátek 20. října 2017

Hurá na Jeruzalém!


(Užít si Izrael)

Masada není od Jeruzaléma, kde chceme dneska večer skončit, tak daleko. Jen asi sto kilometrů. Ještě není ani tři čtvrtě na čtyři, když nasedáme do auta. A sešli jsme z ní skutečně po Hadí stezce (stejně, jako jsme i vystoupali). Ne tedy nahoru hodinu a dolů půlhodinu (jak jsem falešně naznačoval štěpným titulkem minule), ale teď jenom od obchodně turistického komplexu, kde se skrývá i dolní zastávka lanovky, dolů ke svému bílému autu. Ne, nikdo nám ho neodtáhl, ale je pěkně rozpálené. Pouštím klimatizaci naplno, a stejně naplno šlápnu na plyn, abychom se mohli vrátit do jedné ze sedmi Ejn Gedi. Na sever je to stále pouhých dvacet kilometrů po silnici č. 90. Proletěl jsem je povolenou devadesátkou, takže jsme na parkovišťátku u vrat do proslulé ejngedské botanické zahrady zastavili asi pět minut před čtvrtou. Před zavřenými vraty a před zamčenými vrátky ke kukani pokladny.

úterý 17. října 2017

MOBY DICK: Koho nevolit


Toto není volební kampaň, ale pokud by to někoho zajímalo: Zadavatelem je Moby Dick a zhotovitelem je taky Moby Dick

Ona je to vlastně protivolební kampaň. Tak koho nehodlá Moby Dick volit (a jistě tím pohněvá většinu voličstva):

1) Moby Dick nebude volit stranu, která jako svou pražskou lídřici nominovala kovanou starostalinistku.
"Koho máš na mysli?" (Žena Moby Dicka)
"Ono už není moc stran, kde by mohl kariéru udělat echtovní stalinista." (Mrtvá Kočka)

2) Moby Dick nebude volit stranu, v jejímž čele stojí bývalý agent StB. Hlavně proto, že se i dnes chová jako estébák.

"Aha! Takže říkáš, že nebudeš volit KSČM." (Žena Moby Dicka)
"ANO." (Moby Dick)

čtvrtek 12. října 2017

Hadí stezkou


Masada není od Ejn Gedi daleko. Tak dvacet kilometrů od tamní synagogy směrem na jih. Po nich odbočíme vpravo  na vedlejší silničku, která po dně Vádí Masada mírně stoupá mezi solně zbarvenými písečnými vrstvami, tvarovanými jako ztuhlé vlny. Zdejší sedimenty na bývalém dně mořském jsou modelovány hlavně stružkami vody. Míříme k nástupní stanici lanovky, jež je jenom součástí stravovacího, nakupovacího a muzejního komplexu. Když jsme sem jeli turistickým autobusem, dostali jsme se až k němu, ale teď na planince pod svahem na nás číhá závora. Nic to, na kruháku se otočím a zarejduju na velké vyasfaltované parkoviště, stíněné palmami, kde zastavím mezi autobusy. Ještě se ujišťuji, že zde mohou stát i osobní auta, a pak už se s Janinkou vydáme vzhůru k lanovce. Vida, mohli jsme zastavit ještě před kruhákem vpravo, kde se také nachází parkoviště, menší, kamenité, kde už stojí nějaká osobní auta. I jeden autobus se sem uplacíroval. Měli bychom to odtud blíž. Avšak přeparkovávat už nebudu!