středa 25. srpna 2010

ZASLÁNO: Vyšší zákon pravděpodobnosti

Autor: STK

Máme rádi sýry. Žena měkké, já tvrdé. Tudíž je třeba čas od času trochu sýra koupit. Pokud koupíte sýr už naplátkovaný, vězte, že bude po okrajích osychat, ať ho balíte do čeho chcete a plátky budou třetí den zcela určitě slepené tak, jak by žádným "nářezovým strojem" (no, no, nesmějte se, ta poloautomatická mašinka se opravdu tak jmenuje) vůbec nikdy neprošly. Proto kupujeme sýr v celku a na vhodné plátky ho dělíme až těsně před použitím. Právě při nákupu eidamu nebo ementálu vcelku jsem vypozoroval existenci onoho vyššího zákona pravděpodobnosti.
Bochníky sýra se prodávají obvykle v kolech, tam se sýr jeví jako jakákoliv jiná hmota. Prostě člověk řekne, že by chtěl tak asi třicet deka sýra, prodavačka z hlavy, zcela bez použití logaritmického pravítka či kalkulačky spočte, jakému sinu úhlu odpovídá podíl 0,300 kg z váhy celého kola, na tento neomylně vypočtený úhel nastaví dlouhatánský nůž, nalehne na něj celou svou živou váhou 50-ti kg - a bezpečně oddělí bezmála 3/4 kila vybraného sýra. Mrskne s ním na váhu a s provinilým úsměvem se zeptá:"Můžu to tak nechat?!"
Může, samozřejmě, že může, protože už dopředu počítám s chybou jejího výpočtu a je mi jasné, že 70 deka se u nás zkonzumuje nejpozději do14-ti dnů, takže vlastně vše štimuje. Dostal jsem kolik jsem chtěl, ačkoliv vstupní zadání bylo špatné a výsledek procesu naprosto neodpovídal zadání. Ale znáte-li trend a velikost chyby, můžete chybu kompenzovat ještě před jejím vznikem, což tímto demonstruji.
Tak, jak je kolo sýra tvar přirozený, je cihla sýra tvar umělý, nepřirozený, s divnými topologickými vlastnostmi. Začíná to u zadání: Nelze říct "Třicet deka z tamté cihly..." protože výsledná váha sýrového špalíku se pak pohybuje mezi 20-ti a 80-ti dkg, takže často nelze po zvážení a obvyklém dotazu vyřknout osvobozující ortel "Jistě!". A nastane odkrajování, přikrajování a dobrý vztah mezi zákazníkem a prodavačkou je ten tam. Mám odzkoušeno, že je lépe objednat slovy "Na tři prsty tamtoho Eidamu!" Můžete si ověřit, že to je, ať už má prodavačka prsty tenké jako zloděj nebo tlusté jako řeznice něco mezi 40 - 50 dkg.
Takže prodavačka odejde dozadu do chladírny (vpředu pod sklem jsou totiž jen sýry nakrájené, nastrouhané a vůbec předpřipravené ke konzumaci, jen sýr "v celku" pravidelně "právě došel") a donese požadovaný kus sýrové hmoty. Většinou se trefí do sorty (má to napsané na obalu, taky bych to po kratším zacvičení dokázal) i do délky a tím pádem i do hmotnosti.
Teď ale nastává ta pravá záhada. V 95% případu je to totiž konec nebo začátek té sýrové cihly. Když je cihla rozdělena odhadem na 6 - 8 cca půlkilových kousků, mělo by být statistické zastoupení "konců a začátků" cihly 2/6 až 2/8, tedy každý třetí nebo každý čtvrtý nákup. Ale já konec cihly dostanu tak v 19-ti případech z 20-ti. Už jsem dokonce vymyslel několik teorií, proč pro mě platí tento vyšší zákon pravděpodobnosti.

1. Prodavačky plátkují jen střed cihly, aby plátky byly naprosto pravidelné a nikdo si nestěžoval, že jsou "z konce". Ty konce nechávají v chladu pro hejly, kteří nakupují sýr v celku. A já jsem ten hejl. Jediný.

2. Kdykoliv přijdu, opravdu sýr v celku právě došel a paní prodavačka musí ausgerechnet načít nový bochník. Velmi nepravděpodobné. Ale - vyhrát první ve Sportce taky není podle počtu pravděpodobnosti možné - a přesto se občas najde nešťastník, kterému se to povede.

3. Pan vedoucí o mně ví, že jsem starý kverulant, že občas nesouhlasím s Větším Vlastencem i jinými štamgasty a zahájil proti mě nenápadnou donucovací kampaň. Čeká až se konečně dovtípím, věc správně stranicky vyhodnotím a začnu se chovat mravně.

4. Za všechno můžou Marťani, potažmo Ing. Jiří Paroubek. Nebo Nečas. Tuto teorii není třeba nijak dokazovat.

5. Za všechno může: světový sionismus, komunismus, islamismus, kapitalismus, ekologismus, klimatoskepticismus, imperialismus, katolicismus, protestantismus a vůbec. Taky ta... ...mezinárodní stanice ISS. Prokázáno samotným tvrzením.

6. Za vše může globální oteplování. Kdyby slunko tak hrozně nepálilo do mé střechy a nebylo všude kolem tak "globálně warm", dělal bych něco pořádného a nepsal takové kraviny....

(Pozn. Šamana k bodu 6: STK zaslal v červenci, než nastalo globální ochlazování s pátým pluiviálem dohromady :)

18 komentářů:

A.S.Pergill řekl(a)...

Možná nechávají v chladu ty konce, protože ty osychají jen z jedné strany (když se sýr zbaví originálního zabalení a zabalí do něčeho neprodyšného, tak zplesniví).
Mimochodem, zkuste si někdy koupit celý bochník a nechat ho v chladničce (nebo chladném sklepě) pořádně uzrát. Zjistíte, že chutná dost podobně (někdy i líp) jako mnohem dražší sýry francouzské. Je to tím, že od dob socíku se tu prodávají nezralé (nedostatečně vyzrálé) sýry - čas ve zracím sklepě je významnou složkou ceny - a lidi si na to zvykli, respektive zvykli si na nezralou chuť jako na cosi "normálního", zatímco teď začínají chápat, že vyzrálý sýr je lepší, ale mají to spojeno se drahými až předraženými sýry z dovozu.

informace řekl(a)...

Zajímavé, STK,
že dokážete udělat existenciální problém i z koupi sýra. Tady všechno krájí po pořádku, tak jak to leží a tak nemám příležitost dělat nad tím nějaké úvahy.
A tak taky nejsem schopná do celé té problematiky náležitě vniknout.

STK řekl(a)...

Inu, asi se nepovedlo. Patka sýra opravdu není můj problém, natož existencionální. To měl být jen malý pokus o humor za horkého letního dne.

informace řekl(a)...

STK,
nechci Vám kazit radost ze života a dobrou náladu, ale myslím, že v padesátých letech by Vám vůbec nepřišlo na mysl napsat podobný rozmarný sloupek o prodeji sýra.
Za prvé si nepamatuju, jestli tenkrát v obchodech vůbec byl.
Za druhé, jestli byl, byl byste ho popadl ať byl z jakékoliv části formy a ještě byste myslel, že jste vyhrál v lotérii (také si nepamatuju, jestli tenkrát nějaká lotérie existovala).
Za třetí, i kdyby ten sýr byl napůl plesnivý, byl byste ho slupl a nijak si neztěžoval. Uvědomělý občan nikdy na takovéto maličkosti neobracel pozornost, měl na zřeteli především budování lidovědemokratické společnosti. Jinak by sám sebe označil za přežitek staroburžoazního kapitalistického myšlení.
Za čtvrté, i kdyby Vás něco tak sebevražedného jako psát stížnosti na kvalitu sýra napadlo, nikdy by Vám to nikdo nezveřejnil. Naopak by Vaše jméno nahlásili nějakému příslušnému orgánu a ten by Vám teprv vysvětlil, jak se věci mají. Třeba i s důsledky.
To jen jako malý dodatek k padesátým létům.
Neumím Vám to patřičně nanést v jazyce a frazelogii té doby, aby to bylo sugestivnější, ale podstata byla tahle.

N.N.Nemo řekl(a)...

V sedmdesátých letech jsme měli velké množství "tavených sýrů" - jeden druh v pětadvaceti baleních. Krájené sýry neexistovaly. Stěžoval jsem si jednou na zplesnivělý sýr, vrátil jsem ho, dostal zpátky peníze - a pak ho zase šoupli do vitrínky.

MKPHPHN řekl(a)...

Píšete mi z duše. Mám stejnou zkušenost i z jiných oblastí, například fronty na benzínkách nebo na ucpaných dálnicích. Ale která teorie platí, to fakt nevím:-).

Karel řekl(a)...

No vidíte, a dnes je zasejc chladněji. Zaujal mne samotný název zákona - vyšší zákon pravděpodobnosti. Mám dnes ale hlavu jako čerstvý sýr, takže vás nechci obtěžovat neuzrálými úvahami.

Přidám naopak jedno "vypozorováno mezi regály" pro Pergilla - jedny z mála slušně vyzrálých sýrů se najdou - aspoň ve zdejším nákupišti - mezi slevami, a vlastně ani ne kupodivu, ale asi už zcela zákonitě, čím větší sleva, tím blíže k optimální zralosti.

a vzpomínku pro STK - v 50. létech jsem byl ještě zralost sýrů nevnímající chlapec, ale jejich koncem a počátkem let 60. jsem už věděl, syrečky a tvarůžky je nutno držet pod příklopem, a že je to stejně jedno. Nevážili jsme si vesměs již tehdy této světové lahůdky a společně s filém to považovali za psí žrádlo. Ach jo, to nerozumné mládí. Ale že by tehdy každý mladý muž Kunderova věku byl zapáleným komunistou (jak píše Šaman ve včerejším článku), to jsem u svých starších bratrů vskutku nepozoroval. Pámbů mne ochraňuj před podobnými zevšeobecňováními.

STK řekl(a)...

Abych pravdu řekl, Karle,
už si nepamatuji, jak to bylo v 50-tých se sýrem. Tvarůžky ale byly - a v naší plebejské rodině byly považovány na jídlo vznešené - byť krajně smrduté. Inu co - pak se to vyvětralo.
Vůbec si z těch dob na jídlo pamatuji dost matně. Nezajímalo mě. Vím ale například, že se v Potravinách dala koupit krystalická kyselina citronová se žlutým barvivem v takových kulatých krabičkách z tvrdého voskovaného papíru pod názvem "CITROBONA". Používala se do čaje jako nahrážka citrónů, které se v obchodech objevovaly jen před Vánoci. Ne vždy.
A od té doby mi do čaje nesmí nejen citrón, ale ani smetana a cukr. Tedy do čaje - ne do toho vývaru, který vznikl, když se do vody dalo vařit pár sníteček "Čínského čaje" prodávaného v celofánovém pytlíku snad po 5 gramech. Do konvice se toho dávala špetka - na hrnky. Skutečný Čaj jsem pil, až když jsem se dostal v 70-tých za hranice. Nějak jsem si pojem "čaj" a to, co jsem obdržel v hotelu po objednávce "Thé, bitte..." nebyl schopen spojit. Ale bylo to moc dobré, voňavé, silné - skoro jako droga.

Když jsem tehdy mnou dovezený "skutečný" čaj uvařil tak, jak se má, rodiče mě s ním vyhnali s tím, že je to "příšerně silné, černé jak bota a vůbec se to nedá pít!". Měli prostě pod pojmem "čaj" představu úplně jiného nápoje...

A tak je to se vším... Nebyl jsem u toho a tak opravdu nedovedu zaujmout postoj, zda byli bratři Mašíni zbytečně suroví vrahové nebo rázní, ale spravedliví odbojáři. Nebo to ylo tehdy jinak a teď je to zase jinak? Kdo ví...

Je to i v tom, říci si poctivě - co je to vlastně ten "čaj"?

(Malá poznámečka pro Informaci: Jsem narozený v první půli minulého století
;-))

Šaman řekl(a)...

A co teprve, když jsme si tuším vloni dali se ženou čaj ve vídeňském hotelu Sachr... (Kdy byl v Albertině Gogh? Ten čaj byl lepší!:)
Anebo letos třeba v libereckém hotelu Ještěd......
No, u Sachra to mají pořád ještě vymakanější..........

Včetně vlastního čaje - smíchaného ze tří jinejch.....

Asi zase budeme muset do Vídně na nějakou výstavu....

Karel řekl(a)...

Ad čaj - třeba čaje gruzínské, v plechových krabičkách nebyly nejhorší, v obsahu byly i velké kousky lístků, nejen pověstné "vymetené vagony"...

Pamatuje, že na vojně (70. léta min. stol.) jsme si dělaly "magoráky" do velkých polévkových mís - na jednu mísu cca 3 l celý obsah velkého balení čaje, někdy i dvě; jak říkám, "magorák". Jo a hóóóódně cukru. Dunihlav a bušisrdc víc jak alkohol. Jo, jo, mladý a blbí...

Karel řekl(a)...

Uf - dělali

I.K. řekl(a)...

V první polovině šedesátých let minulého století jsem musela odejít na umístěnku z Prahy do Liberce. Když se mamince podařilo sehnat v Praze tvrdý sýr, zabalila mi 10 až 20 dkg do mokrého hadříku a poslala do Liberce poštou. To bylo radosti! Vidíte, o kolik štěstí jsme teď ochuzeni?

I.K. řekl(a)...

Ještě musím dodat, že sýry teď nejraději kupuju v těch malých sýrových prodejničkách, co v poslední době po Praze vykvetly. STK, do Ostravy ještě nedorazily? Dají mi vždycky ochutnat, já si vyberu a oni odborně a trpělivě odkrojí podle mých pokynů.

STK řekl(a)...

Pro IK:
Dorazily, dorazily. Sýrů mají víc druhů, jsou většinou výborné a chodím tam rád - ale nemohu se tam zdržovat příliš dlouho. Ještě je fůra sýrů, které jsem neochutnal...

P.S.: Ale už jsem je, "specialisty", přistihl při podvodu. Prodávali parenicu a bylo v ní snad polovina kravského mléka. Poznám to, protože pár roků na středním Slovensku mi vyškolilo chuťové pohárky speciálně na ovčí sýry - "priamo zo salaše".
No - téměř přímo... ;-)

informace řekl(a)...

Už jste někdy ochutnal, STK, sýr s červy? To je sardinská specialita casu martzu čili hasu muhidu, červy jsou larvy takové mušky, která do čerstvé formy naklade vajíčka, larvy se pak vnitřkem sýra živí, až akonec zůstane na dně formy jen taková kaše. Nikdy jsem to nejedla a ani neviděla, protože podle zdravotních norem EU je to nehygienické a tak se sýr nesmí vyrábět a prodávat publiku. Dělají ho většinou jen pro domácí spotřebu nebo pro známé. Na konci procesu dozrávání, jak čtu, prý larvy zmizí. Asi se z nich narodí mušky.
Tady se podívejte na youtube, jak ho dělají.
http://it.wikipedia.org/wiki/File:Snob_food.jpg
http://www.youtube.com/watch?v=jNHL7rWhbLQ&NR=1
Tady máte taky seznam některých typických sardinských sýrů. Moc je neznám, protože se prodávají prakticky jen na Sardinii nebo ve specializovaných obchodech.
http://www.formaggio.it/sardegna.htm

STK řekl(a)...

Pro Informaci:
Plísňový sýr (roquefort, niva a spol.) mám rád, dělám z něho (nich) taky své speciální omáčky na špagety, ale ten "červivý sýr" bych už ani nemusel. S podobnými mušími červy mám totiž jistou, velmi osobní a velmi nechutnou zkušenost a asi bych ten sýr, ačkoliv věřím, že zajímavé chuti, nedokázal pozřít.

Ale díky za informaci. ;-)

informace řekl(a)...

STK,
jestli jste viděl na tom videu, ani ta malá žabka ze Sardinie to nežvýkala s velkým nadšením.
Oni na Sardinii mají skutečně speciální kuchyni a člověk musí být asi moc zvědavý,aby to všechno ochutnal.
Dcera se zetěm byli ve vnitřní Sardinii na jazzovém festivalu a pak vyprávěli, že na ukončení nabídli pořadatelé účastníkům pravý místní sváteční oběd.Prakticky jim uvařili ovci a tu jedli jako první a druhý chod. Do polívky dali ten jejich oplatkový chleba a ovčí sýr, aby se namočil a rozpustil. A maso pak jedli s olejem nebo s nějakou omáčkou. V životě jsem jedla skopové jen asi dvakrát a to pečené a tak si to vařené skopové maso nedokážu představit. Prý bylo dobré. Vnuci prý ho nejedli, ale chlapeček jejich přátel, co trpí nechutenstvím a pořádně se nají je v čínské restauraci, se prý nacpal, že mu div nebylo špatně. To je taky dost výmluvné, ne?
A nakonec jim dali opékaný ovčí sýr.
Ale ty muší červy se mohou i jíst, podle vyjádření nějakého sardinského hygienického ústavu nejsou zdraví škodlivé.

I.K. řekl(a)...

V dětství mi rodiče ukazovali v Praze na Příkopech výlohu, kde bylo možné před válkou shlédnout i koupit právě ten sýr s živými červy. Já jim tenkrát moc nevěřila.