úterý 21. října 2014

Co Rusko musí

Na jaře roku 1968 nám na liberecké SVVŠ vykládal profesor T., že Sovětský svaz musel napadnout Finsko, které ho ohrožovalo svými obrannými zařízeními, že SSSR musel vstoupit do Polska, aby si tak vytvořil nástupiště proti Hitlerovi. V srpnu téhož roku si pak fotografoval před radnicí na Náměstí bojovníků za mír krev zabitých kluků, které sovětský agresor zastřelil při další příležitosti, kdy "musel". Nyní jsme svědky toho, jak se Rusko otřepalo z pokusu o demokracii a navrací se ke svému historickému vnitřně samoděržavému a vnějškově nenažranému impériu. Rusko dnes opět "musí".

Musí – a podle svého přesvědčení i může, když zjišťuje faktickou vojenskou slabost evropského křídla NATO a nechuť USA, které chce ze současných konfliktů vycouvat a do nových se raději nepouštět. Vše je ještě variováno současnou situací kolem Islámského státu, kdy by se Rusko mohlo stát spojencem proti "islámistickému terorismu", o což se však zatím příliš nesnaží. Ba dokonce protestovalo proti leteckým útokům, které na cíle ISIL vede euroarabská koalice na území Sýrie. (Proti čemuž sama syrská vláda neprotestovala!) Vraťme se však k možným cílům, které musí Ruská federace učiniti na území Evropy, aby ochránila ruské občany před útlakem.

Prvním tím cílem byla Ukrajina. Mnozí naši mudrci mudrují, že přece "Ukrajina" znamená, že byla vždy "na okraji" Ruska, a tedy k tomu Rusku "patřila". Problém je v tom, že my také bývali na okraji zemí RVHP a Varšavské smlouvy. No a na našem okraji byl zbytek Evropy. Tak je to vždy: zaber okraj, a budeš mít další okraj k zabrání. To jsou však ruské dlouhodobé cíle, podívejme se k těm bližším:

Rusko anektovalo Krym, a tak se teď jenom snaží dostat se ke svým občanům. Chvíli potrvá, než bude postaven most přes Kerčský průliv. A tak prostě "musí" vybojovat pozemní koridor přes Luhansk, Doněck a Mariupol. V čemž mu tedy vydatně pomáhají sudetští Rusové. Ale! Stejně daleko od Krymu, jako je Mariupol na východ, je další ukrajinské město Oděsa na západě. Kde tedy už letos nějaké proruské kravály proběhly, ale byly zatím zažehnány. Oděsa je pak jen kousek od hranic s Moldavskem, na jehož východním okraji je podivuhodná Podněsterská moldavská republika.

Podivuhodná, protože ji zatím uznaly jen další stejně podivuhodné státy Náhorní Karabach (mezinárodně neuznaný stát, jinak faktická součást Arménie a oficiální součást Ázerbjdžánu), Jižní Osetie (mezinárodně neuznaný stát, jinak část Gruzie, která je okupována ruskými vojsky) a Abcházie (o níž platí totéž, co o Jižní Osetii). Rovněž Podněstří je de iure součástí Moldavska, ale jinak se chová velice samostatně (včetně pašování ruských zbraní přes Rumunsko do Evropy i do Abcházie a Jižní Osetie...). Samostatné chování Podněstří je zajištěno – faktickou ruskou okupací, přesněji "přítomností ruských vojsk, dočasně umístěných na jeho území". 14. ruská armáda chrání nezávislost této "země". Chrání místní Rusy před latinkou a také místní mafie, které žijí z  z pašování ropy, alkoholu a tabáku.

Ostatně připojení Podněstří k Rusku schválilo už místní referendum v září 2006. Přesněji –  schválilo "udržení politiky snahy o mezinárodní uznání nezávislosti země a její budoucí připojení k Rusku". To první se nepodařilo, bude se proto v dohledné době muset přikročit k onomu připojení k RF. Nu a pak se bude hodit nějaký pozemní most směrem k Rusku. A "ruské území" (Krym) je z Podněsterska vzdálen, co by raketou s krátkým doletem dostřelil, tedy asi 300 kilometrů.

Podobně je tomu u jiného ruského ostrova uprostřed nepřátelských Evropanů, míním tím Kaliningradskou oblast. Bývala součástí Východního Pruska, které po první světové ztratilo přímý kontakt s mateřskou německou říší, od níž ho oddělil "Polský koridor". Německo za pana Hitlera pak požadovalo zřízení "Gdaňského koridoru", což se podařilo až za druhé světové. Po ní si SSSR překreslil hranice Polska – přesně podle čáry, které na mapu zakreslili soudruzi Molotov a Ribbentrop. To, co na východě Rusové zabrali, to na západě z Německa Polsku věnovali. Načež sám soudruh Stalin vyčlenil z Kaliningradské oblasti (tedy území RF) v dubnu 1948 klaipedský region a daroval ho Litvě. A jsme opět u krymského příkladu, protože i tento "dar", může být stejně zpochybněn, jako jiný, Chruščovův, dar Krymu Ukrajině...

Z mateřské ruské říše to je k hranicím Kaliningradské oblasti asi jen 400 km. Na smůlu Rusům však stojí v cestě člen NATO Litva, pod níž se od Kaliningradu hodlá Putin "prokopat" tunelem až na běloruské hranice, odkud – podle jeho přesvědčení – bude průjezd ruských tranzitů již bezproblémový. (Naštěstí však prezident Lukašenko, stejně jako ostatní postsovětští fýrerové, dosti nelibě nese postsovětskou Putinovu snahu sjednotit opět carskou říš do bývalého rozsahu.) Litevci se ale dosti obávají, že onen plánovaný "tunel" je jen záminkou pro zábor celého jeho území, stejně jako když Hitler při realizaci Gdaňského koridoru zabral "zbytkové" Polsko. Nu, Rusko si nějak Kaliningradskou oblast pojistit musí. Má tam totiž vojenskou námořní základnu a hodlá tam postavit baltskou jadernou elektrárnu. A pak taky – jeho rakety to mají odtud do center NATO blíže. Do Prahy 600, do Berlína 460 – a do Varšavy 230 km.

Pan ruský prezident se už nechal slyšet, že by mohl se svými tanky být  nejen v ukrajinském Kyjevě, ale také v lotyšské Rize, litevském Vilniusu, estonském Tallinnu, polské Varšavě či rumunské Bukurešti za dva dny. Prý to nebyla výhrůžka, ale jen nahlas pronesená možnost. Nu, ale já bych to vzal jako slovní agresi. A uvádím tuto slovní obranu:

Na Bukurešť by Rusko zaútočilo z jím okupovaného území Moldavska. Je na čase uvažovat, jak odtud ruská vojska vypudit a jak opětně scelit mezinárodně uznávané území tohoto státu. Tedy, aby se Podněstří stalo kontinuální součástí Moldavska a ne Ruské federace.

Na Vilnius a Varšavu by zaútočil Putin z Kaliningradské oblasti. Je na čase izolovat tuto ruskou enklávu od ruského impéria. Nikoli vydávat víza EU Rusům, jedoucím tam vlakem, avšak hledat způsoby, jak ji zablokovat.

Připomínám, že ve Východním Prusku byl zabit místními pohany biskup Vojtěch z Prahy, který se tím pádem stal svatým. Připomínám, že dnešní Kaliningrad/Königsberg založil jako Královec český král Přemysl Otakar II. Možná bychom mohli nahlas pronést možnost, že by se Královecká oblast měla konečně opět navrátit do českých rukou, ó, lide, navrátit.

Ale možná tam Putin jednou jmenuje nějakého Čecha jako protektora Pobaltské autonomní oblasti RF...

Psáno v Praze na Lužinách dne 21. října 2014

Viz i Šamanovo doupě z 5.3.2014 Spravedlivé vztahy s hovadem

Žádné komentáře: