úterý 24. dubna 2018

Mír Izraeli a všemu lidstvu


Když se něco děje popatnácté, tak je to docela tradice. Takovou tradicí je už akce "Kulturou proti antisemitismu", kterou pořádá Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) vždy v období po Jom ha-šoa, což je izraelský svátek k uctění obětí holokaustu. Letos tento svátek připadl na 12. dubna, kdy se už potřinácté četla jména zavražděných lidí, letos už v 16 městech a obcích České republiky. Poněkud veselejší byla nedělní akce, která začala také už tradičním Pochodem dobré vůle. Tradičně se startuje ve dvě odpoledne z Kafkova náměstí, ale protože to je zabrané lešením, sešlo se asi 400 lidí v rohu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. Tentokrát se nedostavili provokatéři z řad příznivců palestinských Arabů, takže nad Staromákem vládl klid, mír, modrojas a plápolání izraelských, jeruzalémských a českých vlajek



Chvíli trvalo, než se dav zformoval, ale pak jsme už vyrazili směrem k Vltavě. Aby se nezahltil provoz v Kaprovce, šlo se Maiselovkou a Širokou. Průvod byl turisty, kterých bylo v židovské čtvrti spousta, silně fotografován a pozdravován. Vedl ho kantor Michal Foršt, který svým mocným hlasem předzpěvoval hebrejské nábožné písně. Nejlépe se nám zpívala Hevenu šalom alejchem. To je název i celý text – Budiž pokoj vám. Do toho občas duly šófary. Na Palachově náměstí jsme se na čtvrthodinku zastavili. Na prostranství vlevo od schodů Rudolfina vystoupili s tanečním představením studenti konzervatoře pod vedením Igora Vejsady. Předvedli nám tragédii i znovuzrození židovského národa. Mladí lidé, kluci a holky, velice šikovní a velice nadaní, dokázali přítomné dojmout i nadchnout. (Kdo máte 11 minut a 20 vteřin čas, můžete si to zkouknout)



Pak se chvíli čekalo, než policie zastaví provoz na Mánesově mostě. Pokračovalo se na Malou Stranu do Vadštejnské zahrady, kde od 15:00 začal kulturní program, jehož se účastnilo už asi 600 přihlížejících, mezi nimi i 72 žáků z ČR, Německa a Dánska, kteří zde jsou v   rámci vzdělávacího programu pořádaného v Praze a v Terezíně. Hrálo izraelské jazzové trio Yotama Silbersteina. Herci Jan Potměšil a Jitka Nerudová četli z knihy Judity Matyášové "Přátelství navzdory Hitlerovi". Moderovala Veronika Sedláčková (ČT). Nu, a taky zazněly mnohé projevy.


Předseda ICEJ Mojmír Kallus ozřejmil "nový antisemitismus", který se skrývá pod pojmem "antisionismus". Stát Izrael dnes slouží antisemitům jako "kolektivní žid", proti kterému je možno sprostě útočit starými antisemitskými prostředky a vydávat to za politický názor. "Dokladem tzv. nového antisemitismu je dvojí metr a diskriminace Izraele na mezinárodních fórech. Jedním z projevů tohoto postoje je také anomálie, kdy mezinárodní společenství upírá Izraeli jako jedinému státu na světě právo určit si své hlavní město...

Iniciativa amerického prezidenta, který se nebál vyslovit to, co všichni vědí, ale báli se to říct nahlas, otevřela dveře úplně nové diplomatické situaci. Jako druhý stát se k přesunu své ambasády přihlásila Guatemala a další země střední Ameriky a Afriky o tom vážně uvažují. Proto považujeme za nanejvýš vhodné využít příležitosti a podpořit rozhodnutí USA o přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma. Takové rozhodnutí považujeme za jasné přihlášení se k odkazu zakladatelů našeho státu, za významný signál našim spojencům o strategickém směřování české zahraniční politiky, ale i za vyjádření respektu k právu Izraele určit si svoje hlavní město. Byli bychom první evropskou zemí s velvyslanectvím v Jeruzalémě, hlavním izraelském městě." Proto také ICEJ zaslala našim nejvyšším představitelům státu Otevřený dopis k iniciativě žádající přesun velvyslanectví ČR do Jeruzaléma. (Zde je možno stáhnout si text a podpisový arch příslušné petice.)

"Český národ byl ústy i skutky svých největších mužů a státníků vždy mezi prvními a  téměř vždy proti mezinárodní většině, když bylo třeba Izrael podpořit," odůvodnil záměr petice jeden z  iniciátorů, předseda Českého spolku přátel Izraele Zbyněk Passer.


Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), jenž byl i faktickým hostitelem v těchto prostorách, upozornil na spojitost antisemitismu a protiizraelských postojů: "Budeme dnes opět mlčet a dívat se, jak se znovu zvedají prapory s hákovým křížem, oním symbolem holocaustu a vyhlazování evropských Židů? Budeme se dívat na demonstrace v evropských městech proti státu Izrael, když jen brání své hranice?" Podle pana senátora je stále nutné vyjadřovat odpor proti nenávisti a nesnášenlivosti.


Izraelský velvyslanec Daniel Meron zmínil mimořádné česko-izraelské vztahy v historii i současnosti. Diplomaticky zamlčel éru, kdy jsme svoje éra dodávali Arabům, a kdy jsme dokonce s Izraelem přerušili diplomatické zastoupení. Vzpomenul na svou nedávnou návštěvu Žatce, kde místní občané opravili místní synagogu, vypálenou Němci za Křišťálové noci v listopadu 1938. Tam byl také informován o podrobnostech vojenské pomoci, která byla právě zrozenému Státu Izrael v roce 1948 odesílána z žateckého letiště. "Za tuto pomoc vám budeme navždy vděčni."

Svou zdravici přednesl také radní hl. m. Prahy Jan Wolf (Trojkoalice Zelení, KDU-ČSL, STAN).

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus přečetl hlavní závěry zprávy o projevech antisemitismu v  ČR v  letech 2016 – 2017. Bylo spočteno 27 závažných antisemitských útoků za rok 2017. Kdežto třeba ve Francii je jich 27 – za den! Takže: "Úroveň antisemitismu ve společnosti se zdá být mnohem nižší než kdekoli jinde v  regionu a  vykazuje daleko nižší úroveň než ve většině západoevropských zemí." Avšak: "Existují některé negativní jevy, které by mohly představovat hrozbu pro budoucnost."

Antisemitské útoky se projevují nejvíce na internetu. A čeho si všiml jeden ze spoluautorů zprávy profesor Západočeské univerzity v Plzni Zbyněk Tarant: "Ze 112 antisemitských webových stránek v českém jazyce bylo asi dvě třetiny »pro-kremelských«. Zatímco ne všechny webové stránky »fake-news« jsou nutně antisemitské, všechny antisemitské weby mají tendenci sdílet falešné zprávy, favorizující politiku Kremlu."

To je vskutku pozoru hodno!

Senátorka Daniela Filipiová (ODS) představila svou petici proti růstu antisemitismu. A to nejen v České republice, avšak hlavně v Evropě. Proto je k petici připojen dodatek, který žádá, aby členové zahraničních delegací Senátu a členové vlády interpelovali reprezentanty zemí, ve kterých dochází k výrazným antisemitským projevům, co jejich vláda a příslušné orgány činné v trestním řízení dělají, aby tyto projevy eliminovali a zejména veřejně a důsledně je odsoudili. To je velmi pěkné.

Velmi nepěkné je však to, že antisemitismus, nesený hlavně muslimskými elementy, je třeba ve Francii už sdostatek znám. Avšak jeho projevy v severských zemích tamní média zamlčují a tamní politici zlehčují!

Na závěr přednesl své vzpomínky přeživší šoa profesor Alexander Fried. Prošel třemi koncentráky i pochodem smrti. Připomenul také slova T. G. Masaryka: "Měřítkem kulturní vyspělosti národa je to, jak se chová k  Židům."

No a už bylo k páté, slunce zalézalo za salu terrenu, postavili jsme se do front k podepisování petic. Obslužné osoby roznášely jednohubky a koláčky, na každého zbyla i sklenice vína. Skutečně, doporučuju se takovéto kulturní události účastnit!

Třeba hned za rok.

"Nechť Ten, Jenž udílí mír na výsostech, udělí mír nám a celému Izraeli a všemu lidstvu a řekněme amen."

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 24. dubna 2018

PS: Projekt „Kulturou proti antisemitismu“ se koná v  partnerství s hl. m. Prahou a pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery, poslance Jana Bartoška a primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové. Akci podpořilo Hlavní město Praha, Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR a Židovské muzeum v  Praze.

Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) bylo založeno v roce 1980 v  Jeruzalémě jako výraz rozpoznání biblické důležitosti celého města Jeruzalém a jeho spjatosti s židovským lidem. Tato globální křesťanská charitativní a vzdělávací organizace dnes ve více než 90 zemích světa reprezentuje miliony křesťanů, různé církve a denominace. V  České republice působí jeho pobočka od roku 1995. Na vzdělávacích programech spolupracuje s  Židovským muzeem v  Praze, Terezínskou iniciativou a Mezinárodní školou pro výuku o holocaustu při památníku Jad Va-šem v  Izraeli.