Asi dva z deseti vyučujících zase naopak vždy zkoušeli odzadu. A pak to bylo jasné těm vzadu. Zikmundovi a Uhlovi. Jenom jediná paní učitelka Auředníková zkoušela nezkoušela ani odpředu, ani odzadu, avšak zásadně vždy odprostředka. Jan Kubáček byl tedy tažen sichr. Ale pak následovala nejistota, totiž kterým směrem se paní učitelka vydá. Jestli nahoru k Lánské, nebo dolů ke mně.
Na pedagogické fakultě zjevně chyběl předmět "výběr zkoušených". Takže na školách pak byli přednostně vzděláváni žáci se jménem ze začátku abecedy, příslušníci mafie prvních písmen.
Na tuto svou dětskou zkušenost jsem si vzpomněl, když jsem se ve svém zatím posledním zaměstnání zabýval řídicími dokumenty. Jejich řízením a hlavně vydáváním. Nově zaváděný vysoce sofistikovaný elektronický systém řízení dokumentů ve své první variantě postrádal takovou drobnost, jako možnost vytváření adresářů. Copak, když se nový dokument k prokazatelnému seznamování rozesílal všem, všem, všem, tak jsem ho prostě rozeslal všem. (Což při počtu asi 600 adresátů zapříčinilo při prvním takovém použití "přetečení informačních bazénů" a kolaps systému. Načež jsem další všeobecně rozesílané dokumenty posílal natřikrát - nejdřív všem z vedení a obchodu, pak všem z obchodu a nakonec všem z ekonomiky...)
Ale když se různé Směrnice, Postupy a Rozředě (Rozhodnutí ředitele) rozesílaly jen vedoucím zaměstnancům, musel jsem znovu a znovu jejich jména vyzobávat ze seznamu všech, všech, všech. Jména všech zaměstnanců byla alespoň hezky zatříděna v SAPu, takže je šlo alespoň seřadit podle číselníků do jednotlivých útvarů, kde se pak už řadili podle abecedy. A tu jsem si všiml, že shodou okolností bývá takový vedoucí první nejen v postavení, avšak i v abecedě!
Tak u ředitelů to tak statisticky jednoznačné nebylo, protože se jednalo o malý vzorek šesti lidí. Ale i zde jejich seznam začínal abecedně generálním ředitelem. Bilo to do očí zejména na nejnižší manažerské úrovni, kde v čele odělení třeba s dvaceti lidmi na prvním místě podle abecedy trůnil přímo jejich vedoucí! A to, prosím, asi v 80 % případů! Existoval jen jeden výrazný vedoucí důležitého a rozsáhlého odboru, jehož jnéno začínalo na Z. Ještě asi dva lídři pocházeli z konce abecedy. A asi pět z prostředka.
Ti měli na základce za učitelku nejspíše paní Auředníkovou...
A tady je vidět hlavní rozdíl mezi americkými školami a těmi našimi - že se totiž na těch amerických nevyvolává podle příjmení, ale dle křestních, respektive prvních jmen, že, pane prezidente Baracku?
Psáno v Praze dne 1. března 2011
(PS: Dříve než jsem se k tomuto tématu dostal, všimli si ho jiní, třeba zde ve víkendovém magazínu HN, kde je ovšem důležitější originální odkaz.)
2 komentáře:
...Ch - I - J - K - L - M ...
[;-)
Kdyby se statistici pokusili toto téma uchopit, možná, že by bylo zajímavé podívat se na výsledky aspoň v rámci republiky. No a kdyby se toho chopila Evropa, možný by to bylo ještě zajímavější. "Zajímavost" je ale asi tak vše, co by se z toho získalo. Nicméně jako námět na nějaké sci-fi by se to možná hodilo lépe.
Okomentovat